Muži, sport a testosteron
Muži si nějak potřebují vybít energii, protože už v každodenním životě nemůžou válčit (většinou), lovit mamuty a dobývat území. A tak soutěží s ostatními samci ve sportu, v práci, při sázení nebo v milostných hrátkách. Při soutěžení, sportování a pořádání pánských jízd se jim totiž zvyšuje hladina testosteronu v krvi, což jim dodává mužnost, pocit nadřazenosti, energii a chuť riskovat.
Fandění jako sport
Ideální způsob, jak se vybít a dokázat si, že jste opravdový samec, je právě sport. Muži prostě potřebují soutěžit, mají to v genech. A neumějí prohrávat. Ne všichni se však chtějí přímo účastnit sportovního dění, mnozí jsou líní, příliš unavení z práce nebo pro to nemají fyzické předpoklady. Dobře si dokážou spočítat, že kdyby se sportu účastnili, svému týmu by k vítězství asi příliš nepomohli. Proto raději jenom fandí, což může být někdy ještě víc emotivní činnost než samotné sportování.
Vítězství patří všem
Málokterý muž nemá žádný oblíbený sport, žádný oblíbený tým ani nesleduje každý večer sportovní zpravodajství. Ztotožnit se s některým týmem nebo fandit reprezentantovi je totiž velmi jednoduchý a účinný způsob, jak se dostat do centra dění a zažít pocit vítězství. Fandit favoritovi nebo alespoň někomu velmi schopnému je sázka na jistotu. Muž tak má mnohem větší šanci, že se bude moci radovat z výhry, než kdyby se sám snažil sportovat. A snadno si potom odůvodní, že vítězství je i jeho vlastní, on přece fandil a psychicky se zápasu nebo závodu účastnil.
Sportují, aby žili
Mnoha mužům však nestačí sport jen sledovat, potřebují se taky osobně zapojit a prokázat, že ještě mají světu co nabídnout. Manželky a děti z nich dělají něco, čím ve své podstatě nejsou, a přestože svou rodinu milují, čas od času potřebují odhodit civilizovanou masku a ukázat svou pravou tvář. A to můžou jen mezi ostatními muži, v prostředí, kde je všechno povoleno a kde vládne testosteron.
Není divu, že sport na nižších úrovních, ve vesnických soutěžích nebo na veřejných hřištích příliš diváky nezajímá. Sportovci nejsou krásní s vyrýsovanými těly, a ani jejich výkony nestojí za sledování. O to víc však muži prožívají tyhle malé sportovní bitvy. Rozčilují se sami na sebe, na spoluhráče i na protihráče a prožívají zápas, jako by opravdu šlo o život. Jakmile jednou začne zápas, z muže se stává někdo jiný než ten, kterého máme doma.
Za zvýšenou soutěživost oproti ženám může především hormon testosteron, kterého mají muži 30 až 50krát víc než ženy. Navíc mají muži geneticky dané, aby bojovali za zachování svého rodu. A protože dnes to mají v životě až příliš snadné a nemusí měřit svou sílu v každodenním boji o potravu nebo ženu, vybíjejí si přebytečnou mužskou energii jinak, nevinně.
Tak jim to nevyčítejte, oni si prostě nedokážou pomoct. Mužskou soutěživost není třeba vůbec řešit, vyřídí si to mezi sebou při zápase. Domů přijdou uvolnění a nabuzení. A za každé vítězství zasluhují pochvalu, protože do toho dali opravdu všechno.